Pozůstatky středověkého hradu, z něhož se zachovala jen mohutná válcová věž, využitá dnes jako zvonice kostela. Postaven před r. 1290. Za třicetileté války poničen několika vpády Švédů, v r. 1642 již neobyvatelný.

Hrad byl vystavěn před rokem 1290 proti biskupské vůli Janem Wustehubem, který odtud podnikal loupežné výpady. Pokračovali v nich i další majitelé Haugwitzové v letech 1325–58, dokud hrad nevykoupil biskup Přeclav z Pogarel. Pevnost se stala sídlem biskupského purkrabího a městečko v podhradí se rozvíjelo. V 16. století byl hrad renesančně přestavěn biskupem Martinem Gerstmannem. Za třicetileté války vypleněn a vypálen Švédy. V roce 1650 byly obnoveny obytné budovy a kaple, od roku 1703 byl využit jako pivovar. Ten byl však později zbořen a v roce 1810 zde byl vystavěn klasicistní kostel.

Více než desítka lomů láká k procházkám, rybaření či koupání na vlastní nebezpečí. U Vápenné najdete lomy Arcibiskupský, Barčák, Žulový vrch a Vycpálek; u Žulové lomy Vaněk, Starost a Ferstr; u Černé Vody lom Rampa a lom Rokliny; u Vidnavy lomy Kaolinka a Stachlovice či lom Pelnář u Uhelné.

Nýznerovské vodopády se nacházejí v osadě Nýznerov u Žulové v údolí Stříbrného potoka. Jedná se o kaňonovitou soutěsku se skalními prahy vytvářejícími několik vodopádů a kaskád, kde se vlivem vymílání skály výřivým proudem vody vytvářejí jámy a obří hrnce různých tvarů až několikametrových rozměrů.

Vodopády tvoří soustava kaskád a peřejí v romantické soutěsce nad ústím Bučínského potoka. Vznikly na prahu, tvořeném odolnější horninou – žílou amfibolického gabra. Díky poměrně vysokému průtoku jsou Nýznerovské vodopády nadmíru působivým přírodním jevem.

Dolní část vodopádu protéká úzkou skalní soutěskou, která je obtížně přístupná. Horní část je zpřístupněná schodištěm, kterým se lze dostat až na dno jakéhosi „kotle“. Vodopády vznikly v místě, kde voda naráží na skalnaté prahy tvořené horninou odolávající erozi. Voda zde padá po jednotlivých stupních do hloubky 14 m a nejvyšší stupně dosahují 3 m.

Od roku 1968 je zde vyhlášen Chráněný přírodní výtvor Vodopády Stříbrného potoka. Nejsnadnější přístup je po lesní silničce z Nýznerova, která je přístupná jen pro pěší.

Lesní bar je  samoobslužný bar nacházející se v obci Lipová – lázně, v části Horní Lipová.Vydejte se po turistické cestě z Horní Lipové směr k vrcholu Smrk (hraniční hora, 1125 m.n.m) a po cca 2km narazíte na náš Lesní bar!

Slouží  pro zpříjemní cesty cyklistům a turistům. Především se snažíme ulehčit vám vaše namáhavé  výlety do kopců pomocí vkusných odpočívadel a přístřešků.

Základní Lesní bar je vybaven množstvím posezení, ohništěm a speciálními žlaby, kde je možné osvěžit se pramenitou vodou, či nápoji, které jsou zde k dispozici. Připravit si zde můžete kávu i čaj a k občerstvení jsou zde k dispozici drobné pochutiny.

K dispozici jsou zde i regionální vyhlášené Staroměstské trubičky, které jsou vyráběné v nedaleké obci Branná. Z důvodu čerstvosti není vždy samozřejmostí zásobení Lesního baru těmito trubičkami- zejména v mimosezóně se bohužel může stát, že trubičky nebudou zásobeny. Vždy se však snažíme, aby byly k dispozici o víkendech, svátcích a jiných významných dnech.

Zajděte si na výlet i k Hornímu baru (vzdálenému 800m – pro pěší a 4,5km pro cyklisty od Lesního baru) a užijte si speciální “horskou sprchu” a krásné výhledy z našich panoramat (uvidíte Ramzovou, Obří skály, Šerák, Keprník).

Žulovský lom je oblíbeným a okouzlujícím místem ke koupání, které je místními obzvláště oblíbené. Pláže jsou travnaté.

Priessnitzovy lázně Jeseník jsou vhodné nejen pro léčbu nemocných, ale nabízejí výtečné zázemí také pro preventivní a relaxační pobyty. Právě zde můžete podstoupit jednu z nejmodernějších metod světového zdravotnictví – computerovou kineziologii.

V blízkém okolí lázní, v malebné přírodě Rychlebských hor a Jeseníků na svazích Studničního vrchu, můžete napočítat na 80 pojmenovaných a registrovaných pramenů.

Zdejší mikroklima je velmi vhodné pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Zajímavou náplň mají i krátkodobé ozdravné pobyty, které mají za cíl zvýšit tělesnou i duševní kondici. Za svou existenci a pozdější proslulost vděčí Priessnitzovy léčebné lázně svému zakladateli Vincenzi Priessnitzovi. Již v roce 1822 založil na Gräfenbergu první vodoléčebný ústav na světě, čímž položil základ novému lékařskému oboru – vodoléčbě.

Priessnitzovy léčebné lázně a.s. leží v překrásné přírodě na svahu nejvýchodnějšího výběžku Rychlebských hor asi 2 km od města Jeseník v průměrné nadmořské výšce 620 m n.m. Areál je citlivě vsazený do krajiny, tvoří dominantu širokému okolí a pouze odtud se skýtá jedinečný výhled na celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku. Lázně disponují několika lázeňskými hotely (Priessnitz, Bezruč, Jan Ripper…) a dětskými léčebnami (Wolker, Jubilejní vila, Mír ....). Zdejší mikroklima s unikátním léčivým efektem zaujímá mezi lázeňskými velikány třetí místo na světě. Je vhodné pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Lázeňská léčba je založena na využití přírodních léčivých zdrojů s rehabilitačními metodami.

Priessnitzovy léčebné lázně a.s.

Priessnitzovy léčebné lázně a.s. jsou jedny z českých klimatických lázní a nabízí celou škálu relaxačně ozdravných pobytů: Návrat ke zdravému dýchání, Lázeňský pobyt pro seniory, Léčebně prevntivní pobyt, Úleva od bolesti zad a kloubů, Posílení imunity, Wellness pobyt na přání, Horská harmonie, Diagnosticko-rehabilitační pobyt, Priessnitz unikát, Lázeňský pobyt pro zdravotníky, Romantická dovolená ve dvou a širokou nabídku lázeňských procedur. Areál i okolí lázní nabízí mnoho příležitostí pro volnočasové aktivity pro děti i dospělé. V Priessnitzových lázních v Jeseníku najdete také evropskou raritu, balneopark, který se rozprostírá nad lázeňským areálem.

V Priessnitzových léčebných lázních jezdí i speciální lázeňský vláček. Vláček Lázeňáček vozí nejen děti po lázeňské promenádě, kolonádě či Balneoparku, ale také do Jeseníku a zpět.

Fitpark Priessnitz v přírodě

Také Fitpark Priessnitz kombinuje aktivní zábavu a sport s nejčistšími klimatickými podmínkami a horskou přírodou. Využít zde můžete posilovací stroje využívající převážně váhy vlastního těla pro procvičování chůze, kloubů, rozvoj koordinace těla, ale i na venkovní rotoped.

Inhalatorium

Místem, které je jedinečné v obohacování atmosféry důležitými biogenními prvky, je přírodní bylinkové inhalatorium. Tento lázeňský poklad připomíná staré barokní zahrady a vůněmi levandule, máty, růží či meduňky zahrady našich babiček i slunnou Provence.

Zámek Jánský Vrch se vypíná na skalnatém kopci nad městem a tvoří přirozenou dominantu Javorníku i celé rovině v okolí polských měst Paczkowa, Otmuchowa a Nisy. Historie zámku je spojena s biskupstvím v polské Vratislavi, které objekt a s ním i celé Jesenicko vlastnilo od roku 1348. Prohlídkové trasy vás provedou reprezentačními místnostmi s výstavou sbírky dýmek, jedné z největších v České republice, a hospodářským zázemím zámku. Technicko-uměleckou raritou je unikátní dochované plynové osvětlení interiérů i hlavního nádvoří zámku. Hodnotná je také kolekce bytového textilu nacházejícího se v zámku, zejména původní 180 až 200 let staré záclony.

Jedna z nejpozoruhodnějších lokalit dokumentujících mezotvary i mikrotvary zvětrávání žuly v Českém masivu se nachází u obce Žulová, nedaleko Jeseníku. Zdejší neobvyklé přírodní útvary jsou příčinou dlouhodobého a samovolného rozpadu žuly, který trvá desítky milionů let.

Borový vrch je tvořen biotickým granodioritem a světlou slezskou žulou. Jde o soustavu nízkých skal a skalek. Už v třetihorách se vyvinulo na ostrovním vrchu Borový pevné žulové podloží. Uběhly však desítky miliónů let a i tak pevná hornina, jakou je právě žula, začala časem podléhat přírodním vlivům.

Vítr, déšť, slunce a mráz tu vytvořily fantaskní skalní útvary drobných, ale i obřích rozměrů. Najdete zde skalní převisy, výklenky, sedadla, obří mísy, škrapy a kapsovité dutiny tzv. tafonie.

Lokalita je přístupná po modré turistické značce z obce Žulová.

Nejvyšší horou Moravy a zároveň nejvyšším vrcholem Hrubého a Nízkého Jeseníku je Praděd (1 492 m). Na jeho vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Horní plošina vysílače je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Na Pradědu je nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1°C. Na severním úbočí vrcholu najdeme rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou. Rozhledna se nachází ve druhé, vyšší prosklené plošině televizního vysílače Praděd ve výšce 73 m od paty věže a je přístupná výtahem.

Z vyhlídky ve výšce 73 m je za dobrého počasí krásný rozhled nad Lysou horu, Sněžku a Radhošť. Při velmi dobré viditelnosti je možné zhlédnout Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku a Nízké Alpy v Rakousku. Vydat se sem můžete jak po pěších stezkách, tak i po cyklistických trasách.

Na vrcholu stála původně kamenná rozhledna z let 1903 až 1912 Moravskoslezským sudetským horským a turistickým spolkem. Věž byla postavena v romantickém duchu starého gotického hradu. Po druhé světové válce chátrala a zřítila se. S rozmachem televizního vysílání na vrcholu vyrostla dřevěná konstrukce s vysílačem. V roce 1968 bylo započato s výstavbou 162 m vysokého vysílače. Stavba byla dokončena roku 1983 otevřením restaurace.

Severně od Lázní Jeseník se v pásmu Studničního vrchu nachází skupina skal známá jako Medvědí kámen. Skaliska tady byla opatřena železným zábradlím a vznikla tak pěkná vyhlídka.

Vyhlídka v nadmořské výšce 907 metrů nabízí nádherné pohledy na hlavní hřeben Rychlebských hor, na okolí Žulové a Vápenné a Hrubý Jeseník s horou Šerák. Komu by to nestačilo, najde asi o 200 metrů níž další - Thyllovu - vyhlídku.

K Medvědímu kameni vede zeleně značená turistická trasa z Lázní Jeseník k jeskyním Na Pomezí. Cesta jde kolem historických lázeňských pramenů a je dlouhá asi 4 kilometry. Jít se dá také ze zastávky v Lipové, a to po žluté lázeňským okruhem a následně po modré, připravit se je ale třeba na pořádné stoupání. Do Lipové Lázní i do Jeseníka jezdí vlak, a tak se za překrásnými výhledy mohou vypravit i ti, kteří nemají k dispozici vlastní dopravu.

Jeskyně Na Pomezí se nacházejí v komunikačně významném stejnojmenném sedle (576 m) v Rychlebských horách, 2 km severně od Lipové-Lázně. Jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence.

Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky.

Pro jeskyni Na Pomezí jsou typické úzké a místy vysoké chodby, které se v kříženích rozšiřují v menší dómy. Podzemní prostory jsou také oblíbeným zimovištěm četných druhů netopýrů. Celková délka jeskynního systému je asi 1860 metrů, délka turistické trasy činí 390 m, s dobou prohlídky 45 minut. Průměrná teplota v jeskyních je 7,7°C, vlhkost ovzduší 99 procent. Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území (dnes národní přírodní památka).